Právní dokumenty

Obecná ustanovení k této otázce nalezneme v článku 11 Úmluvy o právech dítěte ze dne 20. 11. 1989 (seznam smluvních států aktuální k 9. 6. 2004 naleznete zde ).

Zvláštní úprava této problematiky je pak provedena především v Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí ze dne 25. října 1980 (seznam smluvních států naleznete zde ).

Pro vztahy v rámci Evropské unie (dítě je uneseno z jednoho členského státu do druhého) je přednostně aplikováno nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, nazývané též nařízení Brusel IIbis či nařízení Brusel IIa. Toto nařízení se však použije pouze pro aspekty v něm vymezené a není aplikovatelné ve vztazích s Dánskem.

Dalším platným mezinárodním dokumentem je Evropská úmluva o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí ze dne 20. května 1980 (seznam smluvních států naleznete zde ), přičemž jejími členy jsou jak státy Evropské unie, tak i mimo ni. Co se týče otázek upravených zároveň nařízením Brusel IIa a jmenovanou úmluvou, pak se ve vztazích mezí členskými státy použije přednostně nařízení, v dalších otázkách neupravených nařízením se aplikuje úmluva, tedy např. na vztahy s Dánskem či Švýcarskem

Text uvedených mezinárodních smluv naleznete v sekci Odkazy.

Pro vztahy ČR se zeměmi, k nimž se nepoužije žádný z uvedených speciálních nástrojů, se aplikují buď smlouvy o dvoustranné právní pomoci (pokud existují), nebo je nutno postupovat na základě podmínek vzájemnosti mezi dotčenými státy, a to diplomatickou cestou.

Seznam dvoustranných mezinárodních úmluv, dohod a dalších dokumentů je přístupný zde .