Únos dítěte ze zahraničí

V případě, že je dítě uneseno do České republiky, vystupuje úřad v souladu s Úmluvou o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí jako dožádaný (requested) ústřední orgán, který přijímá žádost o návrat dítěte do země jeho obvyklého bydliště.

Osoba, jejíž právo péče o dítě bylo porušeno, se může domáhat návratu prostřednictvím ústředního orgánu země svého pobytu, obrátit se na ústřední orgán státu, kam mělo být dítě přemístěno či se může se svým návrhem obrátit přímo na soud. Návrh na soudu však musí splňovat podmínky právního řádu soudu.

Úřad oznamuje soudu přijetí žádosti dle úmluvy. Po obdržení takového oznámení o protiprávním přemístění či zadržení dítěte nemůže soud věcně rozhodovat o právu péče o dítě (tj. o tom, komu bude dítě svěřeno do péče).
Úřad jako svou prioritu vnímá smírné řešení případů, které považuje za nejšetrnější k dítěti i právům rodičů a dalších osob. Proto se úřad snaží působit na osobu – únosce, aby se navrátil dobrovolně a podrobil se soudní pravomoci soudu státu obvyklého bydliště dítěte, který jediný může v souladu s úmluvou rozhodnout ve věci péče o dítě, popřípadě se snaží umožnit, zprostředkovat a zjednodušit uzavření dohody rodičů o dalším místě pobytu a péči o dítě.

Úřad v únosových věcech úzce spolupracuje s dalšími orgány státu k zajištění cílů úmluvy, tedy např. se zastupitelskými úřady České republiky v cizině, s Policií České republiky při zjišťování skutečného pobytu dítěte, se zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany dětí a dalšími.

V otázce únosu je možné kontaktovat Policii České republiky; pokud však dítě unese jeho vlastní rodič, nespadá tento čin pod skutkovou podstatu trestného činu únosu, proto může být Policie České republiky nápomocna především při pátrání po aktuálním pobytu dítěte.