Praktická doporučení pro realizaci kontaktů

Každá rodina je jiná, každé dítě je jedinečné. Existují však tipy a pravidla, která je dobré mít na paměti při plánování a realizaci kontaktů. Zkuste se jimi nechat inspirovat. 

Zda tip nebo pravidlo bude fungovat i pro vás, neumíme předem říct. Pokud jste již s naším úřadem v kontaktu, můžete si domluvit schůzku s psychologem úřadu a můžete s ním probrat, zda a jak tato pravidla aplikovat.

Jak vysvětlit dítěti, kdy bude s druhým rodičem?

Pocit nejistoty je velmi nepříjemný pro každého z nás. Nezapomínejme na to, že i děti chtějí vědět, co je čeká a na co se mají připravit.

Zkuste jim plán péče obou rodičů zpracovat graficky, nebo jej pěkně popsat v dopise, který dítěti předáte.

Jakmile takový plán bude vytvořen, je zodpovědností rodičů, aby plán dodrželi a více nezklamali důvěru dítěte.

Plán kontaktů si mohou rodiče vyvěsit doma na nástěnku, rodič, který je s dítětem častěji, by se měl společně s dítětem na kontakt připravovat a pozitivně dítě ke kontaktu motivovat. 

Pro mladší děti se mohou hodit domečky pro panenky, kde rodiče mohou dětem ukázat, co je bude čekat (balení věcí, přejezd autem / letadlem, postel u druhého rodiče, zábava u druhého rodiče, návrat zpět).

Je úkolem rodičů, aby dle potřeb dítěte plán kontaktů aktualizovali – je zřejmé, že kontakt v době, kdy dítě navštěvuje mateřskou školu, může být odlišný, než když dítě chodí na školu základní.

Jak naložit s informací, že se dítě u druhého rodiče nemělo dobře?

Je přirozené, že se dítě vždy nevrátí z kontaktu naprosto spokojené. Přehlížet nespokojenost dítěte není správným řešením situace, zároveň však rodiče nesmí přenášet zodpovědnost za vylepšení situace na dítě.

Opět jsou to rodiče, kteří musí situaci společně řešit tak, aby se příště vyvarovali situacím, které byly pro dítě nepříjemné. Možnosti pro rodiče, jak takovou situaci řešit, jsou shrnuty v části věnující se nástrojům podporujícím dohody mezi rodiči.

Dvacet přání dětí při rozchodu rodičů

Přání bývají těžko vyslovitelná. Pro děti rodičů, kteří se rozcházejí, bývá velmi těžké svá přání říct rodičům, které nechtějí zradit. Tato přání zachycují typické situace, které se opakují v rodinách řešících rozchod rodičů. Rodiče se mohou pokusit tato přání plnit, aniž by si o to jejich dítě samo řeklo.

Milá maminko a milý tatínku!

  1. Nikdy nezapomeňte: jsem dítětem vás obou. Ať už bydlím jen u jednoho z vás nebo se v péči o mě střídáte, potřebuji vás oba úplně stejně.
  2. Neptejte se mě, koho z vás mám raději. Mám vás oba stejně rád. Neočerňujte přede mnou toho druhého, protože mě to bolí.
  3. Pomozte mi být v kontaktu s tím rodičem, se kterým právě netrávím času – vytočte mi jeho telefonní číslo, umožněte mi poslat mu SMS nebo email, předepište mi jeho adresu na obálku… Pomozte mi k Vánocům nebo k narozeninám pro něj vyrobit nebo koupit nějaký hezký dárek. Moje fotky nechte vždycky vyvolat dvakrát – jednou taky pro toho druhého.
  4. Mluvte spolu a mě nepoužívejte jako poslíčka mezi vámi. Nechci nosit zprávy, které toho druhého zarmoutí nebo rozčílí.
  5. Nebuďte smutní, když odcházím k druhému rodiči, nebudu se tam mít špatně. Nejraději bych byl pořád s vámi oběma. Ale nemůžu se roztrhnout na dva kusy – jenom proto, že jste vy roztrhli naši rodinu.
  6. Nikdy mi neplánujte nic na dobu, kdy mám být s druhým rodičem. Část mého času chci trávit s tatínkem a část s maminkou. Důsledně to dodržujte.
  7. Nebuďte zklamaní ani se nezlobte, když se vám nehlásím v době, kdy jsem s druhým rodičem. Mám teď dva domovy. A ty musím dobře oddělovat – jinak bych se ve svém životě už ale vůbec nevyznal.
  8. Nepředávejte si mě u dveří jako balík. Pozvěte toho druhého na chvíli dál, jsou to pro mě kratičké chvilky, kdy vás mám oba. Neničte mi je tím, že se ignorujete nebo hádáte.
  9. Když se doopravdy nemůžete ani vidět, předávejte si mě ve školce, ve škole nebo u přátel.
  10. Nehádejte se přede mnou – nedělá mi to dobře. Buďte ke mně alespoň tak zdvořilí, jako jste k ostatním lidem, a jak to vyžadujete také ode mě.
  11. Dávejte mi dost informací, ale nevyprávějte mi věci, kterým ještě nemohu rozumět. 
  12. Dovolte mi přivést si svoje kamarády k vám oběma. Chci, aby poznali moji maminku a mého tatínka a aby viděli, jak jste oba skvělí.
  13. Dohodněte se férově o penězích. Nechci, aby jeden z vás měl moc peněz a ten druhý jen málo. Ať se vám oběma daří tak dobře, abych se u vás mohl cítit stejně dobře.
  14. Nesoutěžte o to, kdo mě víc rozmazlí. Tolik sladkostí bych totiž nikdy nemohl sníst, jak moc vás mám oba rád.
  15. Řekněte mi na rovinu, když někdy nevystačíte s penězi. Pro mě je stejně mnohem důležitější čas strávený s vámi než peníze. Ze skvělé společné hry se raduji mnohem víc než z nějaké nové hračky.
  16. Nemusíme mít pořád nějaké akce. Nemusí být pořád něco nového a skvělého, když spolu něco podnikáme. Nejhezčí je pro mě, když jsme prostě veselí a v pohodě, hrajeme si a máme i trochu klidu.
  17. Nechte v mém životě co nejvíc věcí tak, jak bývaly před vaším rozchodem. Začíná to u mého pokojíčku a končí u úplných maličkostí, které jsem dělával úplně sám s tatínkem nebo s maminkou.
  18. Buďte hodní na babičku a dědečka z druhé strany, i když při rozvodu stáli víc u svého dítěte. Taky byste při mně stáli, kdyby se mi vedlo špatně. Nechci ztratit ještě své prarodiče.
  19. Buďte tolerantní k novému partnerovi, kterého si ten druhý našel nebo najde, a hlavně ho přede mnou nepomlouvejte. S tímto člověkem musím také vycházet. 
  20. Buďte optimističtí. Svůj partnerský vztah jste nezvládli, ale zkuste alespoň dobře zvládat ten čas poté. Projděte si prosby, které vám píšu. Třeba si o nich promluvte, ale nehádejte se. Nepoužívejte tento dopis k vyčítání druhému, jak byl ke mně špatný. Když to uděláte, tak jste vůbec nepochopili, jak na tom teď jsem a co potřebuji, abych se cítil lépe.

(zdroj: www.karin-jaeckel-autorin.de - Dr. Karin Jäckel, dětská psycholožka a spisovatelka dětské literatury, volně přeloženo a upraveno)